Rybíz – Vše, co potřebujete vědět o rybízu

Nenáročný rybíz je v naší zemi už naprostou samozřejmostí v každé venkovské zahrádce, která neslouží jen pro potěchu ducha, ale má i praktický účel.

Rybíz známe všichni a pro nenáročnost pěstebních podmínek a bohatou úrodu patří k stálicím našich zahrádek.

O rostlině a výsadbě

Rybíz můžeme vysadit na jaře, nebo na podzim. Nejsnadnějším způsobem je zakoupení sazenic u zahradníka, nebo v některém z hobby marketů. Pokud máte rádi experimentování, sazenice si můžete udělat i sami. Stačí si z keře šikmo odříznout mladé konce větviček, ty, které jsou ještě měkké a zapíchat je do květináčů s hlínou a nechat ve stínu. Hlína musí být stále vlhká, z větviček je potřeba odstranit lístky a nechat jen pár mladých lístků na vrcholku větvičky. Nepotřebujete ani žádné stimulátory k zakořenění, rybíz má chuť do života a zvládne to sám. Pokud si na množení vzpomenete až v létě, mladou rostlinu nechte přes zimu v chladů, ale bez mrazu a občas ji lehce zvlhčete, a to i když bude vypadat jako suchá. Brzy zjara ji postavte na světlo, ale stále bez mrazů a až to dovolí počasí, zasaďte ji venku. V té době už bude krásně napučená.

Pokud sazenice kupujete, můžete si vybrat stromek nebo keř. Pokud sázíte na podzim, tak to musíte stihnout tak, aby do příchodu mrazů rostliny zakořenily. Pokud preferujete jarní výsadbu, musíte se starat svědomitě o závlahu.

Stromkový rybíz

Pokud si zvolíte stromky, skvěle poslouží i jako dekorace. U více rostlin proto dbejte, aby kmínky byly ve stejné úrovni. Zregulujete to snadno při hloubce výsadby. Stromky mají také výhodu v tom, že jsou nad zemí, tak půdu v okolí kmene můžete ještě použít na jiné rostliny. Stromek vám při dobré péči bude dělat radost 10 let, což je asi polovina životnosti keře. Potřebuje oporu, jinak ho může vítr zlomit.

Po výsadbě se výhony zkrátí na 2-4 očka, aby si rostlina udělala dobrý kořenový systém. Ve druhém roce se na kmenu nechá maximálně 5 silných výhonů, které budou tvořit základ koruny. Každý rok se provádí udržovací průřez koruny, aby nebyla moc hustá a pokud si chcete zachovat určitý tvar, upravíte větve. Běžně se zkracují boční výhony na 2-3 pupeny, mladé větve o čtvrtinu délky.

Keř rybízu

Nebojte se zasadit keř hlouběji do země, aby ta část, kde dochází k rozvětvení byla i 10 cm hluboko. Rostlina tak bude silnější a více odolná proti mrazům. Po vysazení se výhony zkrátí na 2-3 pupeny. Pří první roční úpravě se ponechají na keři jen silné výhonky a to maximálně 8, zbytek u země zastřihněte.

V druhém roce přidejte dalších 6 a zbytek odstraňte. Čím je výsadba hustší, tím méně výhonů na jednotlivých keřích nechávejte. Dbejte na to, aby na keři byly větve různého stáří. Průklest se dělá na jaře anebo hned po sklizni. Staré větve nahrazujte mladými. Mladé výhony jsou mnohem odolnější. Odstraňované větve se štípou těsně nad zemí, vyčnívající pahýly jsou zdrojem infekce a různých nemocí.

O rostlinách

Rybíz nemá hluboké kořeny, proto je citlivý na sucho a je třeba rostliny zalévat, když neprší. Rostliny plodí poměrně hodně ovoce a měly by být tedy náležitě vyživovány hnojivem a půda kolem by měla být kypřená. Rostlinám se daří v neutrální a mírně kyselé půdě a ovoce se sklízí až v konzumní zralosti, jinak je moc kyselé a s vyšším obsahem pektinu. Černý rybíz je náchylnější k přezrávání, proto se otrhává nejdříve.